Na začátku léta

Na začátku léta jsme se zase vrátili k pravidelné práci.

I na našem muzeu se podepsala „covidová“ doba a stále ještě se podepisuje. V členské základně tvoří většinu přece jen starší ročníky, až na několik mladších, za které jsme rádi, a takoví lidé se logicky bojí onemocnění více než mladí. Scházívalo se nás na schůzích deset nebo dvanáct a teď se nás sejde pět nebo i méně. Ale zatím to nevzdáváme. Zveme kohokoli, kdo má o muzejnickou práci zájem, ať se mezi nás přijde podívat kteroukoli prvou středu v měsíci!

Přes léto běžela výstava „Ztráty a nálezy II“. Zařadili jsme její opakování, protože první ročník konaný před téměř deseti roky, byl velmi návštěvnicky úspěšný. Pochopitelně, po deseti letech, byly i ztráty a nálezy na výstavě docela jiné. Stále spolupracujeme s celou řadou pátračů, kteří významně přispívají k odkrývání historie města i okolí. Mezi těmi, kteří svými nálezy nejvíce přispěli k poznání minulých dob, vyniká pan Jan Vaník, který nalezl nedaleko vodárenské nádrže poblíž hřbitova slitek měďnaté strusky, kterému tehdejší hutníci mu říkali „kamínek“. Tento nález dokládá, že v Nýrsku a okolí se těžila měďnatá ruda. Místo, kde byl slitek nalezen, dokládá, že měďnaté rudy byly hned na místě zpracovávány, což byl z hospodářského hlediska ideální postup. Jak už jsem napsal do Nýrských Novin, významný geolog, sledující tento kraj, pan Jiří Vítovec byl dokonce přesvědčen, že kopec pod kostelem je poddolován a že právě tam předkové měďnatou rudu těžili.