Sonda do historie
Teď v zimním období si při cestě kolem Nýrska můžeme všimnout po levé straně silnice, směrem na Železnou Rudu, ohradní zdi nýrského židovského hřbitova. Přes léto se to místo může zdát jen jako zarostlé návrší, ale nemylte se. Když si půjčíte v restauraci Zemanka, o pár stovek metrů při silnici dále klíč, můžete si prohlédnout velmi pozoruhodný objekt, z něhož se dá vyčíst celá řada zajímavostí, ale také zcela typických poznatků. Prošel minimálně třemi etapami vývoje. I když některé prameny uvádějí, že byl založen již v 15. století, doložen je až od století 18.
Prvním významným prvkem pro volbu umístění hřbitova byla cena pozemku. Stavět takový objekt na zemědělsky využívané půdě by jistě značně zvýšilo jeho pořizovací cenu. Toto místo však byl kamenitý pahorek, který nebyl využíván. Proto se jej majitelé Böhm a Weyss jistě nebránili prodat. Je to podobné i s umístěním jiných židovských hřbitovů. Často u nich najdete lomy na kámen, protože takto odpadla náročná doprava na stavební místo.
Původně bylo ohrazeno jen něco málo přes 1 000 m2.
Na židovských hřbitovech se povětšinou pohřbívalo velmi „demokraticky“.
Ať byl někdo lépe situován či hůře, ať zastával úřad v obci nebo ne,
byl položen hned vedle toho, kdo byl pohřben naposledy. To proto, že
Židé velmi dbali na neponižování člověka chudého. Proto mohl ležet vedle
boháče. Ostatně i proto se při pohřbu nepoužívaly honosné rakve, ale
prostý rubáš nebo rakev zcela obyčejná. V Nýrsku se začínalo v levém
západním rohu. Autorka Židovských památek Čech, Mgr. Rozkošná uvádí ve
své práci, že v polovině 18. století byl hřbitov poprvé rozšiřován. Snad
to tak bylo, i když tomu nějaké viditelné stavební změny nenapovídají.
Dva náhrobky ze všech, které se podařilo p. Jaroslavu Heidlerovi v r.
2006 přečíst, nesou letopočet 1700. Našel je mezi další stovkou náhrobků
položených na vrcholku hradby. A jsme u toho, jak se náhrobky na hradbu
dostaly.
Domnívám se, že začátkem 18 století byla část hřbitova kde bylo možno
pohřbívat, jinde byla po těžbě kamene prakticky holá skála, již zaplněna
a proto byla do plochy navezena nová vrstva. Jak bylo zvykem, do výše
minimálně šesti dlaní. Vrátka, jež byla vybudována při založení
hřbitova, najdete v severní zdi zazděná. Z vnitřní strany jsou téměř do
poloviny zasypána. To je důkaz druhé vrstvy. Nová vrátka byla vybudována
o 25 metrů výše. Koncem 19. století byla již i tato plocha hřbitova
obsazena. Bylo třeba kapacitu znovu zvýšit. Proto byla navezena druhá
vrstva a vznikla tak vlastně třetí vrstva pohřbů. Náhrobky ze zasypaného
prostoru, širokého jen asi 10 metrů byly položeny na hřeben hradby.
S podobným řešením jsem se ještě nikde nesetkal a musím říci, že jsem
projel v Čechách téměř dvě stovky židovských hřbitovů. I toto řešení
svědčí o proměnách či určité variabilitě výkladu židovských předpisů.
Nejen, že jsou kameny položeny na hradbu, ale ještě jsou otočeny písmem
proti nebi, což někteří vykládají téměř za rouhání proti Bohu. Do této
třetí vrstvy při západní zdi hřbitova se pohřbívalo přibližně od roku
1895 do roku 1936 a dnes je na ní umístěno 104 náhrobků. Typická pro
třetí vrstvu pohřbů na nýrském hřbitově je i nápadná změna výšky hradby
při pohledu zevnitř. Výška hradby mění ze dvou metrů na šedesát
centimetrů. Podobnou situaci můžete vidět i na hřbitově v Klatovech.
Pak došlo na skutečné rozšíření plochy hřbitova. Na katastrální mapě z r. 1940 je tato část označena jako nová. Rozšířením přibylo asi 250 m2. Souhlasí to s posledním pohřbem na druhé vrstvě původní části i s prvním pohřbem na části nové, kde je prvý pohřeb též v r. 1936. Kdyby bylo rozšíření již třeba patnáct let staré, nebylo by asi v mapě nazýváno nové. Na hřbitově je nyní 386 náhrobků. Válečné události zabránily dalšímu využívání hřbitova.
Karel Velkoborský