LEOPOLD KLÍMA | Muzeum Nýrsko

Mons. Leopold Klima (Wolfgang Baumroth)

1882 Červené Dřevo-1955 Neukirchen b.hl.Blut, Německo

V květnu letošního roku uplynulo 70 let od úmrtí významného kněze a talentovaného spisovatele Mons. Leopolda Klimy. Narodil se 10. listopadu 1882 v zaniklé obci Červené Dřevo (Rothenbaum) učiteli Johannu Klimovi a jeho ženě Anně Marii, rozené Multerer, která pocházela z nedalekého Weberhofu zaniklé obce Sruby (Heuhof) a která byla tetou nýrského dramaturga a spisovatele Hanse Multerera. Během 200 let se na vyhlášené rothenbaumské škole na postech řídících učitelů vystřídaly čtyři generace Klimů. Na Johanna, Leopolova otce, držitele st. vyznamenání a titulu Vzorný učitel ve svých pamětech s úctou vzpomínají vděční žáci, spisovatelé Josef Rank, Hans Multerer a všerubský Leopold Weisel. L Klima v létech 1894-1902 vystudoval v Českých Budějovicích gymnásium a pokračoval studiem germanistiky na pražské univerzitě. Po roce se vrátil do Českých Budějovic, kde se věnoval teologii. Ve třetím ročníku semináře byl v roce 1907 se souhlasem Vatikánu vysvěcen na kněze.

Působil jako kaplan v Horšovském Týně a Podražnici. Po šesti letech od složení kněžského slibu jej povolal biskup Josef Antonín Hůlka zpět do kněžského semináře jako spirituála. O Klimových výjimečných schopnostech svědčí, že byl ve 32 letech na návrh knížete Trauttmansdorffa jmenován jako služebně nejmladší arciděkanem v Horšovském Týně a to, že mu jako uznání za duchovní a pastorační činnost byl papežem udělen prestižní titul tajného papežského komořího (Cammerlengo papale). Odvážná a nebojácná kázaní Mon. L. Klimu předurčila k opakovanému uvěznění. Poprvé byl zadržen v roce 1918, podruhé karlovarským gestapem v roce 1941, kdy byl deportován do koncentračního tábora v Dachau. Po četné intervenci příbuzných a po složení přísahy, že nebude vypovídat o poměrech v koncentračním táboře byl po roce propuštěn do domácího vězení. Až do odsunu v roce 1946 byl internován na Červeném Dřevě, měl zákaz volného pohybu a výkonu kněžského povolání. Po odsunu mu v Neukirchen b. hl. Blut páter Krottenthaler nabídl ubytování na faře a Mon. L. Klima se i přes těžké astma vrátil k výkonu kněžské služby a pod pseudonymem Wolfgang Baumroth (přesmyčka Rothenbaum) k literární tvorbě. Klimovo duchovní a literární dílo klade hluboký důraz na morální, lidské a náboženské hodnoty, zúročuje jeho působení jako spirituála a zkušenosti z prožitého věznění. Je autorem teologických kázání, knižně vydaných ve Varnsdorfu v letech 1930 až 1934, pohádkových a utopicky laděných dramat (Oanodský Sedlák a jeho sluha, Pašerácký král, Závoj elfů, Soud prokletí, Ukradený domov, Popel z Lobkowitz, Mnich ze Stockau, Legenda o sestře Rosamundě) a dvou románů s teologickou tematikou, Scandalum Crucis (Potupení kříže) a o jeho volného pokračování Victoria Crucis (Vítězství kříže). V roce 1930 byly oba díly přeloženy do češtiny, v Německu v letech 1949 a 1950 vycházely na pokračování v krajanském měsíčníku Glaube und Heimat, a byly zfilmovány. Odsunutí rodáci vydali i Klimovy obsáhlé dějiny jeho rodiště, Červeného Dřeva, s názvem Prophezeiungen des Waldpropheten (Proroctví lesních proroků).

Mon. L. Klima zemřel 18. května roku 1955 ve věku 73 let ve 49. roce své kněžské služby ve farním domě v Neukirchen b. Hl. Blut, kde je i pohřben. Jeho neteř, básnířka Maria Schmidt Klima, při příležitosti jeho úmrtí složila na jeho počest oslavnou báseň s názvem Wolfgang Baumroth,která vyšla v roce 1955 ve sborníku Das Neubistritzer Bergland.